režie: Latif Faiziyev rok: 1980 hrají: Dharmendra, Hema Malini, Zeenath Aman
Příběh:
Kupecký syn Alibaba (Dharmendra) žije kdesi v arabských zemích se svou matkou a bratrem Kasimem. Jeho otec Jusuf na svých kupeckých cestách strávil mnoho let a Alibaba si na něj již nevzpomíná. Když se jusuf konečně chce vrátit, přepadne ho místní banda čtyřiceti loupežníků. Kupec unikne, ale je raněn, a dostává se do péče milosrdného panovníka nedalekého města. Odtud posílá domů zprávu a Alibaba se bez meškání vyává na cestu, aby otce dovedl bezpečně až domů. Jenže ještě než se dostane na místo, laskavý otcův ochránce je zrádně zavražděn uchvatitelem trůnu. S Alibabovou pomocí Jusuf uprchne a bere pod svoji ochranu i princeznu Marjeenu (Hema Malini). Bohužel na útěku je Jusuf zabit a Marjeena zajata otrokářem. Podaří se mu ji koupit na trhu, ale jeho chamtivý bratr Kasim, který mu půjčí peníze, žádá na oplátku, aby se vzdal jakéhokoliv dědického práva na rodinný majetek. Aby uživil sebe i Marjeenu, Alibaba začne prodávat dřevo. Při jedné ze svých výprav za město nachází tajný vchod do skryté jeskyně, kam si čtyřicet loupežníků pod vedením obávaného Abu Hassana schovává kradené bohatství. Stačí jen říci „Sezame, otevři se“...
Moje hodnocení:
Pohádka, kterou jsem jako dítě měla nesmírně ráda. Film vznikal v indicko-sovětské koprodukci, takže zahrnuje nejen klasické rysy bollywoodské kinematografie, jako jsou písně a tanec, indické prostředí a rodinné vazby, ale i nádech ruských pohádek, které připomíná hlavně technickým zpracováním. Budeme-li se na tento snímek dívat pouze jako na pohádku, potom je prakticky bezchybný, ovšem přistoupíme-li k němu z trochu vážnějšího úhlu, zřejmě neobstojí. Pro tři herecké hvězdy, které ve filmu vystupují, nešlo o žádnou těžkou práci, a s výjimkou nešťastné Fatimy, kterou ztvárnila krásná Zeenath Aman, se vás žádná z postav ani hluboce nedotkne. Skoro si troufám říci, že legendární Hema Malini předvedla jeden ze svých nejhorších výkonů. Dharmendra neumí být špatný, ale ani on mne v tomto filmu nezaujal. Všechny písně byly bohužel poněkud nevhodně naroubovány na ty nejnemožnější situace, tance jsme se prakticky nedočkali (a to měli Hemu!) a diskotéková blikající podlaha v loupežnickém doupěti dávala dojem, že se natáčelo na přestavěných kulisách Horečky sobotní noci.
Na závěr mohu pouze opakovat, že pokud hledáte jednoduchou podívanou a nelpíte na reálnosti a logice, případně pokud jste velkými fanoušky hlavních hrdinů, film to není špatný. Pokud mezi zmiňované diváky nepatříte, obejdete se bez něj.
Naposledy upravil Gaja Gamini dne Wed Nov 17, 2010 3:54 pm, celkově upraveno 1 krát
Gaja Gamini Admin
Poèet pøíspìvkù : 2638 Join date : 19. 09. 10 Age : 37
Tak jsem si v souvislosti s Indií a SSSR prohlídla tyhle dvě pohádky, Zlatou antilopu (1952) a Aladinovu kouzelnou lampu (1966). A nic moc, Alibaba zatím nejlepší