Režie: Anil Mehta
Hrají: Madhuri Dixit, Konkona Sen Sharma, Kunal Kapoor, Vinay Pathak, Irffan Khan, Divya Dutta, Ranvir Shorey, Akshaye Khanna
Rok: 2007
Moje hodnocení: 7,5/10Jsou věci, které nikdy nepochopím, a jednou z nich je, jak mohl tenhle film tak krutě propadnou u indického publika (protože v zahraničí to byl hit). Film nikdy nesliboval být ničím než zábavou s krásnou hudbou a tancem, a to také byl. Co víc - herecké výkony jsou výborné od všech zúčastněných, a příběh sice není nejoriginálnější, ovšem nikoho neurazí, nechá ve vás hezký pocit - a hlavně kouzlo Aaja Nachle je takové, že se k filmu můžete kdykoliv vrátit, podívat se na něj znovu a pořád se bavit.
Plakáty křičely měsíce dopředu, že "Madhuri Dixit je zpátky" po pěti letech, kdy se uklidila do soukromí, aby porodila dvě děti, a je tak i docela zajímavé sledovat určitou paralelu mezi herečkou a postavou, kterou ztvárnila.
Diya je Indka žijící už léta v USA, kde provozuje vlastní taneční školu. Má dceru a je svobodná matka - a očividně jí to vyhovuje. teprve když dostane telefon, že její starý guru v Indii umírá, sebere se po dlouhých letech a rozhodne se na čas vrátit do místa, z kterého kdysi přes veškerá společenská pravidla utekla s Američanem. Místo se příliš nezměnilo, je to pořád maloměstská komunita plná předsudků, jen její rodiče už tam dávno nežijí, jelikož její útěk jim způsobil příliš velkou hanbu a tak se odstěhovali. Diya přijede pozdě - její guru právě zemřel, a nechal jí úkol zachránit Ajantu, divadlo-amfiteátr, kde se kdysi učila tančit. Místí Raja (Akshaye) totiž na stejném místě chce vybudovat obchodní středisko.
Samozřejmě, že nakonec svůj boj vyhraje. Je koneckonců Madhuri Dixit
A padouši jsou z čokolády. Žádná z postav není primárně zlá ani hodná, všechny mají nějaký ten nedostatek, který ale nahrazují kladnými vlastnostmi. Jeden by rád moc, druhý by rád peníze, třetí by rád Madhuri..... Aaja Nachle disponuje až překvapivým množstvím postav, které společně krásně tvoří rozmanitou paletu trojrozměrných charakterů. Hlavní "podpříběh" je trochu nemotorná romance mezi Konkonou jako chlapeckou Anokhi a KUnal Kapoorem, který si připadá příliš cool a příliš frajer. Především Konkona jako rozverná a neotesaná Anokhi je drahoušek.
Jsem fanynka Vinaye Pathaka, a i v Aaja Nachle mne obdařil svělým výkonem jako nudný úředník snažící zachránit se své manželství. Je tu i trochu zakřiknutý, ale přesvědčivý Ranvir Shorey, který i po těžkém odmítnutí a mnoha, mnoha letech pořád kojí naději, že si ho třeba Diya jednou všimne. Je tu i Divya Dutta jako utlačovaná manželka, která chce prostě zase jednou žít a tančit.... a další a další.
A pak je tu Madhuri. Ne, role nebyla nijak náročná pro herečku jejího kalibru, ale proč by měla být? Dokázala mockrát, čeho je schopná. Nedělala tenhle film, aby všem ukázala, jak je dobrá, ale protože se jí líbil. Pro své fanoušky. A protože chtěla dělat to, co umí nejlépe: bavit a nechat diváka zapomenout na všechn ostatní. Navíc byla hrdinkou bez hrdiny. Ačkoliv je naznačená romance s Akshayem, v žádném případě se nejedná o propracovanou romanci. Hlavní pro Aaja Nachle je totiž něco jiného: divadlo, tanec, kultura, tradice.
Opravdovou perlou filmu je dvacetiminutová "divadelní hra" na konci filmu. Někteří si nabubřele stěžovali na nerealisticky bohaté provedení a rychle se střídající scény. No s? Když Aamir "porodí" dítě vysavačem a Shahrukh se dvacetkrát převlékne během songu Daastaan v Om Shanti Om, skoro nikdo to nebere jako problém. Proč oni mohou a Madhuri ne? Navíc ráda přemýšlím, že celá hra musela mít tak dvě hodiny. My jsme viděla dvacet minut.
Hudba je skvělá, rozhodně jeden z mých nejmilejších soundtracků. Pravda, "Dance with me" nechává i mě chladnou, ovšem pak jsou tu Ishq Hua, Is Pal... a klenot v podobě O Re Piya.
A nakonec musím říct, že vizuálně jde o opravdu nádherný film.
Příjem 
