Čo sme si pozreli..

U filmu s titulky se dají žehlit věci, které nepotřebují nažehlovat límečky a jiné pičičmundičky, ideálně se u nich žehlí třeba zrovna to sárí, to jen děláš dlouhé tahy žehličkou sem a tam pět metrů tam a pak zase naruby pět metrů zpátky :D

Pořád se líp u filmů s titulky žehlí, než se na filmy s titulky kouká s dětmi; šestiletá dcera se mnou onehda dívala na Paheli, děsně jí to bavilo (jupííí, bolly vlna se šíří rodinou), ale jak jsem musela simultánně číst ty titulky (a ještě vysvětlovat, jak je to s tím pravým a falešným manželem), tak bych snad skoro raději potichu žehlila 8)

K tomu oblečení - u sledování bolly filmů se projevuje můj fetiš Kolikrát se víc zadívám na to, co má kdo na sobě, než na to, co se děje... Případně se přistihnu, že řeším, jak má které herečka rovně sklady na sárí No, jsem blázen, připouštím
A zrovna Meenaxi skvěle ilustruje, jak se větší zadek (při vší úctě k Tabu - navíc mě se větší zadky líbí, takže to míním pochvalně) krásně vyjímá v dlouhé sukni nebo v sárí, ale v džínách je to najednou úplně o něčem jiném... a taky jak ty indické rozzářené barvy vypadají úplně jinak, než evropské šedé tóny (tedy ne že bychom tady u nás neměli barvy, ale bojíme se je nosit...).

Ale já jsem v tomhle zaujatá... když můžu mít bollywoodskou herečku v tradičním indickém oděvu, tak jsem pro, a džíny a minisukně bych ponechala Západu (Až na to, že mám občas pocit, že Západ si potřebuje užít okouzlení orientálními oděvy, zatímco Indie si musí projít obdobím nadšení z džínsů.)

A vlastně jsem ještě konečně viděla 3 idiots a dobře jsem se bavila... a nechápu, jak to Aamir dělá, že ve svém věku dokáže věrohodně zahrát studentíka!

Meenaxi, stejně jako Gaja Gamini, byly dílem nedávno zesnulého MF Husaina. Jeho filmy nebyly o příběhu (hlavně GG ne). Byly to kresby na filmovém plátně. Umělecké filmy, ne mainstreamové. Ještě jsem Meenaxi neviděla... ale Gaja Gamini miluji z osobních důvodů.

Nemám nic proti uměleckým filmům (i když samo dělení umění na "vyšší" a "nižší" nebo nekomerční a mainstreamové mi přijde jako pokrytectví), ale Meenaxi mě prostě nudila. I střídání obrazů by mělo tvořit příběh, protože příběh je základ všeho, i kdyby to měl být jen příběh emocí a vjemů...
Meenaxi mi prostě přišla jako "wannabe"... jakoby si nabrala víc, než zvládla.
Ne že bych tím chtěla naznačit, že když se to nelíbilo mně, tak se to nemůže líbit nikomu, však je to o vkusu a ten je subjektivní - jen u mně problém nebyl v tom "umění", ale v té nudě

O Meenaxi opravdu mnoho říct nemůžu.... ale Gaja Gamini neměla žádný příběh. Jen myšlenku. Byla to oslava Ženy. A jak říkám, je to má srdeční záležitost.... i když samozřejmě obsazení v tom hraje také svoji roli....

Pro mě příběh nemusí nutně znamenat akci, nemusí to znamenat, že se vysloveně něco děje... i myšlenka může být příběhem, a pak to funguje... ale v Meenaxi jsem nepochytila ani tu myšlenku... a to jsem si původně říkala, že by mě film o spisovatelské krizi mohl bavit, čistě z profesionálního zájmu o věc :D

Gaurí napsal:

U filmu s titulky se dají žehlit věci, které nepotřebují nažehlovat límečky a jiné pičičmundičky, ideálně se u nich žehlí třeba zrovna to sárí, to jen děláš dlouhé tahy žehličkou sem a tam pět metrů tam a pak zase naruby pět metrů zpátky :D

Pořád se líp u filmů s titulky žehlí, než se na filmy s titulky kouká s dětmi; šestiletá dcera se mnou onehda dívala na Paheli, děsně jí to bavilo (jupííí, bolly vlna se šíří rodinou), ale jak jsem musela simultánně číst ty titulky (a ještě vysvětlovat, jak je to s tím pravým a falešným manželem), tak bych snad skoro raději potichu žehlila 8)

K tomu oblečení - u sledování bolly filmů se projevuje můj fetiš Kolikrát se víc zadívám na to, co má kdo na sobě, než na to, co se děje... Případně se přistihnu, že řeším, jak má které herečka rovně sklady na sárí No, jsem blázen, připouštím
A zrovna Meenaxi skvěle ilustruje, jak se větší zadek (při vší úctě k Tabu - navíc mě se větší zadky líbí, takže to míním pochvalně) krásně vyjímá v dlouhé sukni nebo v sárí, ale v džínách je to najednou úplně o něčem jiném... a taky jak ty indické rozzářené barvy vypadají úplně jinak, než evropské šedé tóny (tedy ne že bychom tady u nás neměli barvy, ale bojíme se je nosit...).

Ale já jsem v tomhle zaujatá... když můžu mít bollywoodskou herečku v tradičním indickém oděvu, tak jsem pro, a džíny a minisukně bych ponechala Západu (Až na to, že mám občas pocit, že Západ si potřebuje užít okouzlení orientálními oděvy, zatímco Indie si musí projít obdobím nadšení z džínsů.)

Pět metrů sem a tam... Nádhera :D

S tím simultánním překladem jsem taky zkoušela, ale neměla jsem k tomu vhodnej film. A jak se Paheli nakonec líbilo malé celkově?

Gaurí napsal:

K tomu oblečení - u sledování bolly filmů se projevuje můj fetiš Kolikrát se víc zadívám na to, co má kdo na sobě, než na to, co se děje... Případně se přistihnu, že řeším, jak má které herečka rovně sklady na sárí No, jsem blázen, připouštím

Ale já jsem v tomhle zaujatá... když můžu mít bollywoodskou herečku v tradičním indickém oděvu, tak jsem pro, a džíny a minisukně bych ponechala Západu

Možno by sa ti páčili juhoindické filmy. Bol to hlavný dôvod, že som si ich tak zamilovala Iste, tiež sa tam nájdu minisukničky, ale to býva v "moderných" klipoch, kde sa od herečiek očakáva, že sa postarajú o "glamour". :| Ale napríklad také Nuvvostanante Nenoddantana je jedno krásne tradičné oblečenie za druhým

Jo, líbilo, ona je postižená mojí sárí-úchylkou, takže komentovala hlavně oblečení... no a barviček je v Paheli dostatek, takže si to užila. Příběh ji docela zaujal, myslím, že jí bylo nakonec trochu líto toho skutečného manžela... no, ale pak pravila, že se nedá nic dělat, že halt vítězí ta pravá láska...

Remini, na jižní Indii se chystám, koukala jsem, že jejich vnímání estetiky se mi asi bude zamlouvat... že tam dokonce ještě mají herečky s oblými křivkami... a v sárí k tomu :queen:

Madhumati (1958) - s Vyjayanthimalou a Dilipom Kumarom. Môj prvý čiernobiely bollywood a celkom príjemne ma prekvapil. Bola by som síce radšej, keby bol farebný, s ostrým obrazom a čistejším zvukom, ale tak nemôžem mať všetko :P Chce to svoju vlastnú tému, keďže som zase spravila veľa záberov z filmu :D

Včera jsem shlédla FIDA se Shahidem Kapoorem, a moc se líbil.

Texlin, rozepiš se někdy trochu víc, prosím

Remini, určitě - jsem zvědavá... já mám obecně k 50. letům na celém světě rezervy...

Já jsem včera asi na dvacet částí přetrpěla "Ready". Rozhodně nejvíc zbytečně nafouknutý film letošního roku. Bylo to jako Khichdi , s tím rozdílem, že to vůbec nebyla sranda. 3/10

Challo Dilli je můj letošní prozatím druhý nejoblíbenější film. Prvních čtyřiet minut se trochu vleče, ale po nástupu na vlak už není jediný nudný moment :D Mimochodem Vinay Pathak je zkrátka jeden z mých nejmilejších herců! A Lara Dutta je velmio, velmi podceňovaná.

7/10

PHIR BHI DIL HAI HINDUSTANI - první polovina filmu mně přišla dost komická, s nic moc dějem , ale nasmála jsem se. Druhá polovina filmu nabrala na vážnosti a film, konečně dosáhl napínavějšího děje s dobrým koncem.

Paurnami. Moje první políbení jižní Indií. Jsem naprosto okouzlená.

Nuvvostanante Nenoddantana. Druhé políbení jižní Indií A zase skvělé!

U Me Aur Hum mi více než smutné připadalo dost drastické a plakat jsem nemohla, protože jsem byla příliš otřesená některými scénami, především jistým momentem v němž figurovala vana. Výborné výkony všech herců to prostě nemohly zachránit. Jde o kvalitní film, který si už nikdy v životě nepustím znovu.

3/10

Gaja Gamini napsal:

U Me Aur Hum mi více než smutné připadalo dost drastické a plakat jsem nemohla, protože jsem byla příliš otřesená některými scénami, především jistým momentem v němž figurovala vana. Výborné výkony všech herců to prostě nemohly zachránit. Jde o kvalitní film, který si už nikdy v životě nepustím znovu.

3/10

Jo, z té scény s vanou mi běhal mráz až po jazyku... od té doby, co mám děti, mi takovéhle věci nějak nedělají dobře... ale Kajol byla prostě úchvatná a uvěřitelná (já vím, že s tím Alzheimerem to byla děsná blbost, ale když se odpoutám od tohohle "detailu", tak jako film to prostě byla síla, nicméně souhlasím, na to, abych si ho pustila znovu, nemám... zatím).

My Brother Nikhil - tento film som viac preplakala než si ho pozrela A Juhi je teraz už oficiálne mojou obľúbenou herečkou zo "staršej" generácie. Som rada, že prijíma role v takýchto filmoch. Príbeh je o nádejnom športovcovi, ktorému v 80tych rokoch diagnostikujú HIV. Je to prvý človek, u ktorého to na Goe zistili a každý, vrátane rodiny, ho zavrhne a ľudia sa ho začnú strániť. Každý okrem sestry, jej priateľa a jeho kamaráta.

Úžasne zahrané, srdcervúce. Pozrela som si ho, aby som mala nejaké tušenie o Onirovej tvorbe, než si pozriem I Am, a stálo to za to. Krásny film.

I Am mne hrozně zklamalo.... My brother Nikhil jsem neviděla, ale podle kritik jsem byla na I Am staršně natěšená. Má očekávání zůstala nenaplněna. Stejně tak u Dil Bole Hadippa, které se moc líbilo jedné kamarádce. Rani byla skvělá a její komické scény výborné, i když pravda, se Shahidem se mi k sobě moc nehodili. Ve filmu mi však něco chybělo..... jako by byl nekompletní.

5,5/10

Yeh Saali Zindagi - také sľúbné obsadenie, ale úplne premrhané. Príbeh ma vôbec nezaujal, hoci mám rada filmy s viacerými príbehmi a charaktermi. Už po pol hodine ma to začalo nudiť, vydržala som hodinu a potom som už len pretáčala, aby som sa dopracovala ku koncu (filmy, ktoré nedopozerám, ma prenasledujú ). Ale aspoň som mala možnosť znovu vidieť Chitrangdu Singh a nováčika Arunodaya Singha ( konečne nejaký mužný chlap ).

Umrao Jaan (1981), fantazie.Myslím, že předělávka s Aishwairou na tuto původní verzi nemá!

Včera jsem se mrkla na Lage Raho Munnabhai....

Všichni mi říkali, ať nečekám kvalitu prvního dílu, a je pravda, že LGM je slbaší, pořád je to ale velmi dobrý film. Jen jsem byla trochu zmatená než mi došlo, že tohle je OPRAVDU VOLNÉ pokračování, kde se NIC z prvního dílu nestalo :D

Nicméně to, že Sanjay Dutt pořád může obletovat děvčata, mi úplně nesedí....

7/10