Čo sme si pozreli..

Kahaani (2012)

Těžko se tomu věří, ale to, co se stane na konci, mne napadlo hned na začátku. Přesto Kahaani není nikterak předvídatelný film. Občas je trochu pomalý, ale konec to všechno zvedá do slušných výšek. Napětí je přítomno hutně, ale nic není předramatizované. Skvělé herecké výkony ode všech více méně neznámých herců, všemu pak kraluje Vidya. Pravda, Parineeta zůstává nepřekonána, ale rozhodně jde o vynikající práci.

7,5/10

Takže já se připojuju k pozitivním dojmům z Kahaani.

Hlavně se mi líbí, jak promyšleně a účelně se tam pracuje s prostředím Kalkaty a s paralelami mezi hlavní hrdinkou a bohyní Durgou (sakryš, to už je možná spoiler ). Každopádně i řemeslně je to velmi dobrá práce, Sujoy Ghosh se po zcela nevýrazném Aladinovi dost vytáhl.

Procházel jsem si i ten nový Agneepath, ale nabyl jsem u něj dojmu, že toto není film, který by mě mohl bavit... Připadalo mi to moc dlouhé, moc barevné, moc sluníčkové a hlavně inscenačně strnulé (viz dost nepřirozeně vypadající scéna, kde se Hrithik spolu s partou eunuchů probíjí jakýmsi davem)...

btw. Taky si všímáte, jak se teď Bollywood zase vrací zpátky do nenačančaných indických lokací a zajímá se hlavně o moderní městskou mládež?

Naladili jste mě s Kahaani velmi a dobře jste udělali, respektive dobře jsem udělala, že jsem se nechala naladit a film jsem zkoukla. Asi Vidyu miluju. Jakože vážně, koukala bych na ni s otevřenou pusou asi i kdyby hrála v reklamě na pivo
No a ve snímku, kde s ní spoluhraje i uhrančivá Kalkata a hinduistická mytologie koukám s pusou ještě otevřenější. Ze zásady neboduju, ale raduju se z moc dobrého filmového zážitku.

Niktorius napsal:

btw. Taky si všímáte, jak se teď Bollywood zase vrací zpátky do nenačančaných indických lokací a zajímá se hlavně o moderní městskou mládež?

Hej, ako keby moc Karana a Choprovcov pomaly upustila a noví režiséri sa konečne dokážu presadiť s 'inými' filmami. Videla som jeden ... umm, hovoria tomu panel, neviem, ako sa tomu nadáva u nás... a bolo to veľmi zaujímavé. Hovorili tam Abhay (wow!), Imran a nejaký režísér. Vraj Udaanu trvalo 5 rokov, než sa mohol natočiť a aj to vďaka zmene atmosféry v B-towne Inak sa mi páči, akým smerom sa BW poberá. Som úprimne zvedavá, čo ešte príde.

Ale aby som zostala u témy, tiež som si pozrela Kahaani. A tiež som špekulovala, ako to skončí. A samozrejme bola moja teória nespráva, čiže som si to veľmi užila Ako Niktorius povedal, Kalkata bola ďalším charakterom, nenačančaná, realistická, úžasné zábery mesta a života v ňom. Páčilo sa mi, že občas mi niečo pripadalo nelogické, ale pri konečnom odhalení všetko začalo dávať zmysel Vidya je jednou z mojich obľúbenkýň a fakt jej tento úspech prajem. V niektorých záberoch bola taká krásna! Bez líčenia, strapatá, fádne oblečená a aj tak som sa na ňu pozerala s otvorenými ústami (asi ako Gaurí ). Hranie na jedničku, ale už od nej nič iné ani neočakávam. Veľmi príjemným prekvapením boli vedľajšie charaktery. Toto je jeden z najlepšie obsadených indických filmov, aké som kedy videla.

A pozrela som si aj spomínaný Udaan Mala som po LPNY chuť na ďalší dobrý filmový zážitok a vedela som, že sa mi Udaan bude páčiť. Pekné to bolo, aj dojímavé. Môj jediný problém bol s dĺžkou - potreboval by viacej zostrihať. Ku koncu mu trochu dochádzal dych. Mám rada zápletky okolo súrodencov a ten konflikt s otcom tu bol dobre spracovaný.

Spoiler:

Po citovej stránke ma celkom dostal. Odporúčam ho, až budete naladení na pomalý, ale dobre natočený film

Dneska zkouknuto MUJHSE FRAAANDSHIP KAROGE (2012).

Prvoplánovitá romantická oddechovka z vysoké školy, nic víc od toho nečekejte:) Ale svůj účel film splnil...aneb jak se dva studenti(kteří se mimochodem nemůžou vystát) skrývají za cizí profil a skrze Facebook se do sebe zamilují...hezké, milé, úsměvné.

Velký plus bod dávám postavě Rahula (Nishant Dahiya)...většinou tento typ chlapů nesnáším, ale tento mě dostal do kolen:)))) Takže nějakou tu slabost pro modely mám:)))

Facebook v Indii? Ano!

Bhootnath (2008)

Pěkný film pro děti, ale jeden by čekal, že Juhi a SRK budou mít víc než deset minut.

5/10

Jé, Bhootnath. Shahrukha si člověk opravdu moc neužije. Ale Amitabh je skvělej, docela jsem se nasmála. A některé triky jsou dobré ;-)

Je docela zajímavé, když se točí filmy o Facebooku, který v Indii používají asi 3% lidí Jinak jsem měl tenhle film nachystaný na ukrácení autobusové cesty do Francie, leč mě příliš brzy zradily baterky a už na něj nedošlo...

Dahleez (1986)

Slušný film o prvních láskách, které nejsou vepsány v osudech, a o tom, že v manželství může panovat láska tichá a nevyslovená. Krásná Meenakshi Sheshadri a tehdy ještě fit a sexy Raj Babbar byli vynikající jako manželé, kteří se tak nějak míjejí ve vzájemném porozumnění. Jackie Shroof, tehdy také ještě fit a sexy, je poněkud zbytečně vyplýtván v nevýrazné roli odloženého milence. Ke konci je z filmu nacionalistické a trochu sexistické kázání, ale jinak se mi líbilo.

7/10

HAAN...MAINE BHI PYAAR KIYA (2002) Akshayem Kumarem, Karishmou Kapoor a Abhishkem Bachchanem. Příběh manželů , kterým nešťastná náhoda ze strany muže, související s nečekanými setkáními s ženami, zničí jeho manželství. Osud je však dá znovu dohromady ;-)
Velice pěkný průměrný film s pěknými písněmi a švýcarským ovzduším :-)

Panjaa (2011)

Telugský film vhodný pouze pro ty, kteří mají s touto kinematografií zkušenosti. Příběh je úplně klasický - mimořádně schopný zabiják Jai pracuje pro mafiánského bosse, kterému je zavázán již od dětství. Všechno klape až do chvíle, kdy se na scéně objeví i bossův syn, vzteklý sadista a psychopat, který zastřelí syna konkurenčního bosse a poté ubije dívku, která o něj nejevila zájem. Za druhý zmíněný čin jen Jai vyhodí z okna a od té chvíle jsou proti němu úplně všichni. Mimoto se snaží navázat vztah s ekologickou aktivistkou, které se bojí vyjádřit své city, natož říct něco o své minulosti. Ovšem i ona má svého kostlivce ve skříni.

Film režíroval Vishnuvardhan, autor tamilského Billy, takže nijak nepřekvapí nadprůměrné (a docela drsné) akční scény, efektní kamera a dramatičnost / emocionálnost celé mafiánské zápletky.

Jenže je to telugský film, takže je tam ještě zaplétka romantická, a ta úplně o ničem; podobně jako typické pitvořivé komediální vstupy. Hrdinové se v těchto scénách chovají jako malé děti a veškerá atmosféra mafiánské části jde do kopru. Taneční scény nenadchnou ani neurazí a jsou nevhodně dávkované (krátce za sebou hned tří, pak dlouho nic, pak zase dvě hned za sebou).

Kdyby zůstalo jen u mafiánské zápletky, tak je to tak na 8/10, současný stav hodnotím známkou 5/10.

Agneepath Hrithika nijak extrémně nemusím, tedy nevadí mi, ale při pohledu na něj opravdu nešílím, neječím a neomdlívám (jako třeba při pohledu na Shahrukha). Nicméně v tomhle filmu se mi líbil. A Priyanka byla roztomilá. Akorát jsem byla nějak moc natěšená na Chikni Chameli a ve filmu mi byla vlastně tak trochu jedno a spíš mi tam překážela. Celkově hodnotím vysoko, barevného ani sluníčkového jsem tam nic nezpozorovala... ale zase je fakt, že v indických filmech mám vnímání sluníčkovosti asi mírně posunuté

Nigahen (1989)

Nehodné pokračování skvělého filmu Nagina, který byl v naprosto všem lepší od scénáře, režie, hudby až po padoucha. Anupam Kher není ani trochu děsivý zloun, spíš působí doijmem rozmazleného dítěte, a celou dobu se jen potí pod hustou parukou a dramaticky gestikuluje. Sridevi to moc sluší, ale po silné roli v prvním filmu je tahle bolestně nedostačující a nezajímavá, navíc šokovaně musím prohlásit, že její závěrečný tanec byl otřesný, i když to se dá z velké míry svést na špatnou choreografii a kostým. Sunny Deol je ve filmu jen "aby se neřeklo" a aby rozdal pár ran.

4/10

Anaganaga - O - Dheerudu (2011)

Jak asi může dopadnout telugská disneyovka? Digitální efekty jsou na tollywoodskou produkci slušné, výtvarné řešení by taky ušlo, leč přesto většina scén působí velmi studiově a papundeklově, což je bohužel příznačné pro celý film. Ony totiž působí dost kašírovaně i herecké výkony; nemluvě o nijakém ději a hudebních scénách, které jsou tam jen tak z povinnosti (podobně jako romantická podzápletka). Celkově unylá nuda o ničem, ve které mě bavila jen zlá královna (svou vizáží, hlasem a celkovým projevem) a sem tam nějaký ten souboj. Jo a hudba byla vlastně taky fajn.

3,5/10

Niktorius napsal:

Anaganaga - O - Dheerudu (2011)
Celkově unylá nuda o ničem, ve které mě bavila jen zlá královna (svou vizáží, hlasem a celkovým projevem) a sem tam nějaký ten souboj. Jo a hudba byla vlastně taky fajn.
3,5/10

Do dnes oplakávam ten premrhaný potenciál

Zkoušela jsem si pustit Jodi Breakers (2012) protože Madhava je můj plyšový medvídek, ale po patnácti minutách jsem naznala, že tohle opravdu nestojí za to a film letěl do virtuálního koše rychleji než byste řekli Hum Aapke Hain Koun. Místo toho jsem si pak vybrala film

Aaina (1993)

Zajímavý příběh o dvou sestrách, z nichž starší nikdy nedokáže přijmout jakoukoliv porážku ze strany té mladší, "ošklivější" (což je paradox, protože starší sestrou je Amrita Singh and mladší Juhi Chawla v obrovských brýlích). Takže když se obě začnou zajímat o stejného muže, asi to nebude právě procházka růžovým sadem. Amrita byla perfektní jako žárlivá, svéhlavá a marnivá Roma, schopná jít přes mrtvoly, aby dosáhla svého. Juhi zase byla sladká a něžná, ovšem nakonec se dovedla i vzchopit a hájit vlastní zájmy. Jackie Shroff, jak se mi zdálo, měl zezačátku nevděčnou roli obdivovaného hrdiny, který všechnu akci nechá na děvčatech, ale jak film pokračoval, dostal i on svůj prostor a rozhodně toho využil. Všichni tři byli skvělí. Hudba byla příjemná a nemyslím, že jsem kdy viděla Juhi tak dobře tančit.

8/10

Force (2011)

Remake telugského tamilského hitu Kaakha...Kaahka, který jsem bohužel neviděl tak nemohu srovnávat. Nejde nicméně o rozjařenost typu Dabangg, ale o na Bollywood nezvykle drsný, krvavý a fyzickou akcí protkaný příběh o policistech, kterým se gangsteři v pomstě snaží vyvraždit rodiny. Film je dělaný hodně pro potěchu oka - chlapi jsou tam pohlední a svalnatí, ženy k pomilování, mizanscéna plná zářivých barev a lesknoucích se ploch...

Kvůli mizerné dramaturgii jsem si nicméně většinu času nudil, obligátní romantická zápletka jako obvykle působila nastrčeně a na postavách mi pranic nezáleželo.

Takže dávám 5/10

Badmaash Company Mám ráda Shahida, mám ráda Anushku, od filmu jsem nic extra nečekala, takže to byl příjemný zážitek na horký skoro letní podvečer. Znovu si to ale asi hned tak pouštět nebudu :-)

Gaja Gamini napsal:

Zkoušela jsem si pustit Jodi Breakers (2012) protože Madhava je můj plyšový medvídek, ale po patnácti minutách jsem naznala, že tohle opravdu nestojí za to a film letěl do virtuálního koše rychleji než byste řekli Hum Aapke Hain Koun. Místo toho jsem si pak vybrala film

Nazar (1991)

Hohó! Tak tohle ji indická kinematografie, jak ji většinou neznáme. Extrémně neproniknutelný a divácky náročný snímek s vyprázdněnou a experimentálně vystavěnou narací. Film natočil Mani Kaul na motivy povídky od Dostojevského, kterou už předtím zfilmoval jeho filmařský vzor Robert Bresson. Prakticky je to o čtyřecetiletém starožitníkovi žijícím v rozlehlém panelákovém bytě se svou sedmnáctiletou manželkou, která spáchala sebevraždu a starožitník (jež je vypravěčem a film tedy zobrazuje události z jeho hlediska) zpětně přemýšlí, co ji k tomu vedlo.

Film nicméně nemá žádný příběh a jednotlivé scény jsou řazeny víceméně bez návaznosti a bez nějaké logiky - jako diváci tedy nedovedeme určit chronologické řazení jednotlivých výjevů, ani nevíme, jestli to co vidíme, jsou vzpomínky na něco, co se doopravdy stalo, nebo sny, představy, či vzpomínky záměrně zmanipulované.

Hodně netradiční je také využití tradiční indické hudby, která se ozývá jen v určitých chvílích a nehledě na klasická pravidla pro užití hudby ve filmu. Na webu jsem se dočetl, že právě propojení s dezorganizovanou indickou hudbou je pro Kaulovy filmy typické a je tak trochu i klíčem k jejich pochopení.

Na vynikající kameře je nicméně vidět, že Kaul není žádný diletant, kterého za umělce považuje jen hrstka intelektuálů. Vizuál Nazaru vypadá na pohled obyčejně, ne nablýskaně a zdobně jako v indických filmech, ale sází jednu dechberoucí kompozici za druhou a dokáže si pomoci toho budovat originální atmosféru. Hodně také dělají herci (celkem ve filmu vystupují 3 postavy), z nichž hlavní party hraje Kaulova (krásná) dcera a známý režisér Shekar Kapur.

Na číselné hodnocení si netroufám, každopádně je to velmi nevšední zážitek.

Mahal (1949)

Asi zatím nejstarší Bolly film, co jsem viděla. V hlavních rolích Ashok Kumar a Madhubala, pro kterou byl film prvním snímkem, kde se objevila jako hlavní hrdinka. Taky jde mimochodem o hindi debut Laty Mangeshkar. Není to tak docela horo, jak si ho dnesk apředtavujeme, spíše jako chytrá hra náhod, skvělé kamery a lidské představivoti. Hlavní postavy jsou ovšem asi nižší inteligence, především Kamini (Madhubala) je vážně naivní a její plány jsou plné děr. Na tu bych se tedy nechtěla spoléhat. Ashok Kumar je zase docela poblázněný a v důsledku toho s ním není k žití. Chudák jeho filmová žena si prošla peklem, a scénář a s ním všechny postavy se k ní zachovaly opravdu macešsky.

7/10

Paa (2009)

Na všechen ten nadšený humbuk a ceny nic moc. Herecké výkony jsou solidní, ale nikterak úchvatné, Jaya Bachchan v úvodních titulkách mne vyděsila, a mělo se to jmenovat Maa, protože jestli něco, je to film o tom, že mateřská láska prostě nemá hranice.

5/10

Zapomněla jsi zmínit Vidyu a její über-rajcovní cop...