O všem a o ničem

nech už bude výsledok akýkoľvek, aj tak to bude lepšie ako s indickým filmom na Slovensku

Tak už mám přečtený ten Cinepur, docela to stojí za to.

Článek Šárky Gmiterkové o bollywoodském hvězdném systému je docela fajn, ale přece jen dost stručný a věnuje se hlavně rané studiové fázi a pak už to bere moc hopem.

Text Tomáše Stejskala o bollywoodské sci-fi je možná úplně nejlepší z celého čísla, byť je tam pár problematických tvrzení a těžko taky akceptovat, že Enthirana s klidem počítá mezi Bollywood. Každopádně tam ale má velice dobré a přesné postřehy. Podobně dobrý je i článek Jakuba Machka věnovaný sociálně utopickým motivům, zejména v Alibabovi Aur 40 Chor.

Horší je to trochu z textem Merie Kazmarové o reprezentaci muslimů. Asi jsem trochu zatížený tím, že to kombinuje moje oblíbená témata (Bollywood a islám) a sám jsem se přesně tomuto věnoval v sérii článků, ale chybí mi trochu ten historický náhled (článek vůbec nezachycuje proměnu obrazu bollywoodského muslima - natož v nějakém společenském kontextu) a taky zmínění některých věcí, které považuji za velice důležité (například velmi odlišná reprezentace indických a zahraničních muslimů, jejich exotizace apd). Taky mi připadá neadekvátní řadit Chak De India mezi muslimská sociální dramata.

Iva Baslarová pak píše o recepci indických filmů samotnými Indy, což mi nepřijde příliš podnětné - v podstatě tam nemetodicky prezentuje názory několika konkrétních lidí, což se hodí spíš do Květů nebo 100+1 zahraničních zajímavostí, ale budiž.

Vlastní článek hodnotit nebudu, ale snad se čtenářům líbí

Taky jsem si lehce početla, Šárka Gmiterková to má dle mého skromného názoru vyloženě odborné a chybí jí tam reflexe Madhubaly. Pokud by psala víc, bylo by to nejlepší, měla ale malý prostor.

Ten Enthiran mezi Bollywoodem je fiasko, stejně jako předpoklad, že na to být herečkou v Indii, stačí být Miss. Ale velký kulový. To je stejné jako všude na světě, být Miss udělá příležitost, často jednou a nikdy více. Aish je typický případ toho, že po 20ti letech od titulu je její titul Miss naprosto pasé v tom nejlepším slova smyslu. Tady se nepřemýšlí o tom, co to znamená poučka indické kinematografie v praxi. Kdyby se objevilo to prolínání jazyků a *ollywoodů, hned by to šlo líp.

Stejně tak mě dojímaly ty všudy-přítomné hypotézy o emocích. Prostě západ se nesměje, nedojímá, nebaví, netruchlí, nic. Na západ nepatří například Španělsko, že. Jenom ti Indové pořád brečí a tančí. Jako cože?

S tou Austenovou je to tam taky úplně pomotané a jako vždycky mi chybí popisky u fotek. Obecně název filmu prostě nestačí. Dle mého skromného názoru je tenhle soubor textů typickým příkladem toho, jak se dneska v lepších kruzích píše, trochu jsme se podívali na to, o čem to bude a už to tlačíme jak Baťa cvičky, hlavně hodně odborných výrazů, stylistika taková, jaká se nám doporučuje na oboru (v tom se to lehce liší). A když si nevíme už vůbec rady, citujeme indoložku pomalu přes půl článku.

Ale Niktorius si může připočíst bod k dobru, že mě donutil si koupit můj 3. Cinepur v životě. Nejsem profilový čtenář už od roku 2004, když jsem si nadšeně koupila dvě čísla kvůli febio retrospektivám a totálně tam pomotali fotky. A číst si o údajném stylu režiséra a mít k tomu ilustrace z děl jiných autorů...? To neodpouštím

Jo, částečný souhlas - to s Madhubalou mě napadlo taky (spíš mi ale vadí, že je tam Shahrukh představen jako hvězda nového typu, přitom já bych řekl, že je se jí teprve STAL někdy v půlce své kariéry - v 90. letech se jeho image dost lišila od té současné) a i té uštěpačný poznámky o Aish jsem si všiml.

Ale jinak bych nebyl tak příkrý - občas s těch textů sice prosvítá, že zkušenost autora s Bollywoodem je limitovaná, ale celkově jsou ty texty docela všímavé a podnětné. Konkrétně se Stejskalovými postřehy do značné míry souhlasím.

Ty poznámky o emotivnosti nevnímám jako exotizující.

Ohledně popisků k fotkám musím říct, že sám jsem k těm svým žádné nedodal

A co teda říkáš na můj článek?

Určitě, to škatulkování SRK je jen další k těch schodů k tomu jak napsat správně, ale ne zas tak správně text, který je akademicky v pořádku Ono to tak na první pohled nevypadá...

Jako všímavý a podnětný budeš na jakékoli téma, když uděláš základní rešerši, něco si přečteš bokem a budeš znát texty kolegů. To není nic světoborného. Ale pohádka o tom, "jak jsem byla v Indii v kině" bez toho, aby zpětně doplnila o co vlastně šlo a zhodnotila film po zkušenostech od té doby (trval na tom, že mi to bude překládat, ale o to jsem nestála = ty filmy jsou tak blbé, že je vlastně jedno, co se v nich říká), k čemu mi to je? To je, jako kdybych si psala do blogu, jak jsem stála teď po Pákistánu v metru a řešila jsem s Asifovým kámošem, proč se mi DDLJ sice líbí, ale nejsem jeho typickým divákem a dál bych to nerozvíjela

Ty fotky vůbec moc nechápu, ani tu volbu obálky, tady stačí progooglit se a máš lepší. Oni mají teď nějaký fetish na screenshoty?

S tvým textem jsem v pohodě, určitě je to něco jiného s tebou pravidelně komunikovat a znát i jiné souvilé přemýšlení o *ollywoodech. Nepřekvapí mě citaci ABCD, i když je to zřejmě naprostá tuctovka, ale vím, jakým způsobem se v našich kruzích ten film trochu oddělil od té masy filmů, která nikoho nezajímá a kterou už jsme si tady tak nějak mezi sebou přebrali a podobně

U ostatních netuším, jak moc to pro ty lidi byl jen domácí úkol a už to mě taky limituje.

Jo a ta hypotéza o herectví, které si klade jen nároky narvat ty interprety do škatulek, aby zobrazovali jen část velkého celku jako archetypy z náboženství ... (ten umí tančit, ten zas to a ten zas tohle a všichni dobromady udělají moc) to je taky silný šálek. Indický film není přece orloj. Vždycky je to složitější a jenom pro to, že jde o kraj a jiný mrav, nezmanená, že když jsou nároky na nějakou dydlinu ve sboru malé, že to tak má každý.

Celkově mi přijde, jakoby se u celého toho fenoménu nepřemýšlelo vůbec nad tím, že i tyhle kinematografie umí dělat filmy dobré a špatné a ne jen odlišné od západu hodně nebo málo.

Pokud jde o moje obrázky - je velmi těžké najít stills z indických filmů ve vysokém rozlišení (vhodném pro tisk), proto jsem to všechno vytípal z Blu-rayů.

To že nestála o simultánní překlad neznamená, že film byl blbý. Já jsem Eegu taky v klidu pochopil bez titulků a spíš by mě rušilo, kdyby mi do toho někdo kecal.

ABCD zmiňuju čistě jako příklad filmu, který točí kolem tancování.

Ty v tom zas vidíš bůhví co Je přeci pravda, že herectví v bollywoodských filmech je silně typizované - tedy herci vždy hrají určité osobnostní typy a složitě psychologizované postavy a většinou ty jejich postavy sdílí společné prvky - viz například hrdinové hrané Salmičem nebo Akshayem. Taky je to herectví většinou docela distancované - herci se nesnaží stát se svou postavou, ale vždycky nechávají vyniknout, že jsou to stále oni v nějaké roli (proto taky někteří nezkušení diváci mluví o "špatných" hereckých výkonech, to samé ale taky říkají třeba o klasickém Hollywoodu, kde se to herectví taky odlišuje od dnešních norem).

Přirovnání k orloji pobavilo

hm nebude to niekde k zohnaniu časom aj v pdfku, alebo tak?

Bez pdfka se tahle debata nehne

Protože o tom herectví bych si povídala dlouho, ale ten guláš dnešních norem, starého hollywoodu a dnešních *ollywoodů bych fakt nemíchala. To je spíš na téma hvězd a hvězdou není každý herec.

Jeden z článků je teď online: http://cinepur.cz/article.php?article=2664

Díky za dokaz! Přečetla jsem s chutí.

Trochu nesouhlasím s tím, že by se "rodinné a tradiční" hodnoty našly ve filmech vždy jen na venkově. Z článku to trochu zní (možná neúmyslně), jako by jakýkoliv pokrok a vliv moderna byl vnímán pouze negativně. Takové Hum Aapke Hain Koun naopak ukázalo, že rodina může být moderní a jít s dobou, a přesto si uchovat právě soudržnost a tradice....

Tam se ale mluví o starších filmech a zvláště těch líznutých socialistickým myšlením. Dnes už naopak v Bollywoodu filmy z venkova skoro nenajdeme (kromě těch über idealizovaných typu Dil Bole Hadippa).

Jednak vás zvu na čtvrteční Večer Cinepuru ve studiu Béla, kde budu vykládat o Bollywoodu spolu s Šárkou Gmiterkovou, druhak vyhlašuju rychlý crowdsourcing:

Máte tipy na nějaké bollywoodské hudební scény signifikantní pro různé dekády?

Doplň si ten Devdas

Všetkým nadšencom indického filmového sveta snov želám veľa veľa dobrého v novom roku, atd. atd... jednoducho veľa dobrých vecí, po ktorých tajne túžite (napr. stretnúť Shahrukha, pre nás pánov postačí Deepika či Anushka ) a samozrejme veľa pozretých skvelých filmov .

Nevíte někdo co je s Remini? (jestli třeba nemá nový email)
Před týdnem jsem jí posílal titulky na Velayudhama k nahrání na titulky.com a zatím nepřišla odpověď.

Ahoj, prepáč za neskorú odpoveď, ale presťahovala som sa do zahraničia a mám v práci celkom fofry. Plus nové záujmy, takže sa indickým filmom už nevenujem tak vášnivo, ako predtým :D

Titulky som nahrala, čakajú na schválenie

>Remini: díky, až zase příležitostně nějaké titulky přeložím, pošlu je.

No schválne, kto pochopí všetky narážky ? Úprimne, tak tri štvrtiny mi ušli...

Tak to mě zabilo :D

A jeden takový veselý článek

Deepika (už to jméno!!) se dokázala v jednom historickém snímku tak rafinovaně pomazávat se svým nápadníkem barevnou hlinkou, že by nějaké polibky či jiné pikantnosti byly jen nošením dříví do dávno již vztyčeného lesa.

http://magazin.aktualne.cz/kultura/ponor-do-dekadentnich-utrob-festivalu-fanousku-fantastiky/r~b10bd7d48d9211e39b43002590604f2e/

http://echo24.cz/a/w2Vuf/indove-objevuji-cesko-bollywood-tady-nataci-stale-vice-filmu#mCyPPwwZZ5suAZCv.01
Hritik a Katrina budou natáčet v Praze  

Paro napsal:

A jeden takový veselý článek

Deepika (už to jméno!!) se dokázala v jednom historickém snímku tak rafinovaně pomazávat se svým nápadníkem barevnou hlinkou, že by nějaké polibky či jiné pikantnosti byly jen nošením dříví do dávno již vztyčeného lesa.

Ako tá veta je ozaj výstižná Celkovo by ma ale nenapadlo bollywood tématicky zaradiť na taký Con

   Sice to není přímo o Bollywoodu, ale s gesty a indickou angličtinou se v něm setkáváme také.