7 Khoon Maaf (2011)

Režie: Vishal Bhardwaj
Hrají: Priyanka Chopra, Neil Nitin Mukesh, John Abraham, Irrfan Khan, Aleksandr Dyachenko, Annu Kapoor, Naseeruddin Shah, Vivaan Shah
Rok: 2011



Neměla jsem žádná velká očekávání, především proto, že před dvěma lety jsem nebyla zrovna fanoušek Priyanky, a ačkoliv jsem zhruba tušila, o čem to celé bude, nebyla jsem si jistá, zda to bude vypadat dobře. Trailer mne kupříkladu vůbec nenadchnul. Nicméně jedná se o zajímavý filmík, hlavně z psychologického hlediska. Prezentován flashbacky, rozvíjí se před námi příběh Susanny, mladé ženy, která nikdy nemilovala nikoho tolik, jako svého otce (její matka zemřela již dávno), který však právě zemřel. A s jeho smrtí začíná křehká dívka hledat "toho pravého", který by byl schopen ji milovat stejně oddaně, a zajistit jí stabilitu a bezpečí. Jenže to toho očividně chce moc. A s každým krokem, který udělá, ztrácí Susanna svou původní naivitu, nevinnost a iluze.

Bylo zcela jasné - díky trailerům - jak se film bude vyvíjet. Susanna, hladová po lásce, zavraždí postupně své manžely, tím či oním způsobem. A stejně je divák napjatý čekajíce na důvod a právě onen způsob zprovození ze světa. Všechno jsou to rozdílní muži, s rysy, které ostatní obdivují, ale také se značně velkými chybami charakteru. A kdykoliv se Susanna vdá, už se podivujete tomu, co s tímhle chlápkem asi nebude tak docela v pořádku. A stejně tak je zábavné hádat, jak se jich manželka zbaví. Priyanka je po Shahrukovi asi jediná vražedkyně, které musíte fandit a mít ji rádi. Scény nejsou vyloženě drastické, ale jen pouhé vědomí toho, co se na plátně děje, stačí, aby vám rozhoupalo žaludek.

Trochu mne mátlo, že "prominutých vražd" má být 7, ale napočítala jsem jich pouze šest. Nakonec jsem došla ke dvěma možným závěrům o té sedmé: buď Susanna symbolicky počítala i zavraždění Ježíše svými hříchy (pokud se trochu vyznáte v křesťanské věrouce, pochopíte, co tím myslím), nebo se zkrátka cítila odpovědná za smrt své služky a počítala to do svého celkového skóre.

Příběh se rozvíjí velmi přirozeně a četné flashbacky jsou bezchybně zapracovány. Jak už jsem zmínila, příběh a zápletka jsou předvídatelné, ale ani tak není nouze o překvapení a zvraty. Konec je skvělý. Snad jen Susannina "vize" byla trošku podivná a zbavená mystiky, kterou měla mít. Film se rovněž může chlubit skvělými hereckými výkony, především Priyanka je výborná. Ze Susanny Sultanou a Annou ve jménu lásky, bez ohledu na národnost či náboženství, ze svěží dívky v nemocnou stařenu, její transformace je dokonalá. Její manželé nemají zdaleka tolik prostoru, ale žádný z nich se neztratí. Dokonce i Neil Nittin Mukesh a John Abraham podávají solidní výkony, což v jejich případě rozhodně není úplně zvykem.

Z technického hlediska nejde o žádný zázrak. Hudba je nevýrazná a nezapamatovatelná, s výjimkou "Darling", což je ovšem pouze ruská Kalinka v Hindi úpravě. Člověk se s příběhem docela neztotožní (to snad ani není možné, jestli jste někoho nezabili), ovšem z hlediska duševních pochodů a jejich sledování je fascinující. Jde o temný film, vyhněte se mu, pokud vás snadno přepadne deprese. To, že Bůh je láska, je asi hlavním poučením, kterého se Susanně dostává. A také je z jejího příběhu jasné, že Jeho cesty jsou opravdu nevyzpytatelné,