Čo sme si pozreli..

akurát sme včera so segrou rozmýšľali, že kto by bol schopný ešte zahrať v prípadnom ďalšom pokračovaní záporáka.

A kdo? Salman?   

Love Story 2050
*****

Love Story 2050 má v sobě všechno, je to originální sci-fi, originální romance a především je to plné vlastní identity, protože takto se na reinkarnaci fakt můžou dívat jen v Indii. Pořád mě okouzluje ten jejich přístup k věci, který je naprosto ideálním průsečíkem mezi klasickým Hollywoodem a dnešními atrakcemi. Takto je možné mít v rámci jednoho filmu hodinovou romanci z městského prostředí v Austrálii a dvě hodinky v budoucnosti v roce 2050 v Mumbai. A drží to pohromadě lépe, než by se západní člověk nadál, protože je to celé prodchnuté symbolismem, nadějí a vírou v osud. Nadto Priyanka je opět oslnivě krásná, ve dvou časovaných liniích hraje dva odlišné a přece identické charaktery a ty moderní červené účesy jí dodávají novou pikantnost. Harman Baweja překvapuje svým hereckým rejstříkem, který zopakoval znovu po boku Priyanky ve What's Your Raashee?, ale dnes už bohužel netočí. Boman Irani je už klasik a já se nemůžu dočkat dalšího dobrodružství, které by se Love Story 2050 alespoň z části vyrovnalo.

Yeh Jawaani Hai Deewani (2013)
Příjemně se na to dívalo, i když druhá část se trošku táhla...Ranbir šplhá v žebříčku mých oblíbených herců poměrně slušně nahoru. Deepika už má své místo jisté A na Kalki jsem byla zvědavá, naposledy jsem ji viděla v Dev.D - a nezklamala.
Za mě tady doporučuji, určitě si film pustím ještě jednou.

Gori Tere Pyaar Mein (2013)
To mě naopak docela zklamalo....asi jsem čekala něco jiného. Imran byl takový neslaný nemastný, skoro mi až připomínal suchého Daniela ze seriálu Revenge, kterého ze srdce nesnáším:D S Kareenou si vůbec podle mě vůbec nesedli...ve filmu jsem jim prostě nevěřila, že jsou zamilovaný pár.
Za nejlepší scénu z celého filmu považuji jeho útěk ze svatby....a to je asi tak všechno.

Bunty Aur Babli (2005)

V době, kdy velká (ne-li převážná) část bollywoodských filmů sázela na lokace moderních západních velkoměst, se tvůrci Bunty Aur Babli rozhodli ukázat divákům nenucenou, přirozenou krásou severní Indie. Avšak ani vysoká úroveň inscenace mizanscény a skvělá širokoúhlá kamera Aveeka Mukhopadhyaye nedokáže vykompenzovat slabý a vzhledem k mamutí stopáži povážlivě řídký scénář, jehož hlavní slabiny neleží ani tak v naivitě řady situací, jako spíše v dramatické fádností a problematickém morální vyznění, neboť film nepokrytě oslavuje postavy, které odmítají přijmout sebemenší odpovědnost za své činy.

6/10


Cizí oběd / The Lunchbox (2013)

Ačkoli se o Cizím obědě rozhodně nedá mluvit jako o nějakém protipólu bollywoodských filmů, je faktem, že užívá zcela jiných uměleckých strategií, než klasické masala filmy. Ubíhá pomalu a klidně, je úsporný ve vyjadřovacích prostředcích a vyhýbá se okázalé emocionálnosti. Taktéž jeho humor je vlastně docela jemný a nenápadný (lidé v kině se smáli hlavně jednání Šaika v podaní Nawazuddina Siddiqiho). Osobně oceňuji civilní podání života v Bombaji (skrze denní rutiny - jízdy vlakem, přípravu jídla apd.), které neupadá do plakátové snahy o exotičnost.

8/10

Tak, od doby, kdy jsem naposledy napsala do tohohle tématu, jsem zkoukla filmů hned několik, tak si snad všechny vybavím...

D Day (2013)

Jelikož nejsem Pákistánka ani Indka nemůžu dost dobře posoudit, zda tenhle film uráží něčí city, ale v každém případě nevykresluje nikoho jako nevinného hrdinu nebo bezmyšlenkovitého vraha. Za vším je politika, a ačkoliv Rishi Kapoor jako Goldman má být hledaný terorista, který se schovává v Pákistánu s vědomím a pod ochranou vlády, tak parta Indů, kteří se pokoušejí o jeho únos, si za splněním úkolu nebere žádné servítky a nějaký soucit s civilisty v programu také nemají.

D Day je obratně sestavený film a pravděpodobně nejlepší action-thriller který Bollywood v loňském roce vyplodil. Dost mne šokovalo, že za ním stojí Nikhil Advani, člověk zodpovědný za glycerinem utopeným Kal Ho Naa Ho. Trochu zamrzí, že zajímavých postav je nakonec příliš mnoho na to, aby bylo možné prozkoumat jejich zázemí a osobní příběhy, což by film logicky pouze zpomalilo. Další nedostatek byl fakt, že spoustu věcí se ve filmu děje zdánlivě bez důvodu.

Irrfan je skvělý, Arjun Rampal na svou roli pasuje a Huma Qureshi je také dobrá, i když jí scénář neposkytuje příliš rozsáhlou škálu emocí, s nimiž by mohla pracovat. Rishi Kapoor nemá chybu (dokonce si troufám říci, že v této "druhé" fázi své kariéry je lepší než Amitabh Bachchan).

Film jsem si užila. Měl ten správný poměr intrik, vzrušení, nezdál se být příliš vzdálený možné realitě. Byl také značně "lidský" aniž by bylo proti divákovi použito citové vydírání.

7/10

Ramaiya Vastavaiya (2013)

Film působící spíš jako stroj času, který vás vezme přímo do poloviny 90. let. Pokud se někdo trochu vyzná v indické kinematografii, rozpozná všechna zažitá klišé v mžiku oka. Hned od prvního pohledu na bránu věznice, přes nepochopitelně inteligentního zvířecího mazlíčka a nadpřirozené zásahy ve jménu lásky..... Nějak jsem se nemohla rozhodnout, jestli jde o rozkošnou připomínku dob uplynulých nebo jestli je to jen regresivní nesmysl. Asi obojí, a tak se mi film částečně líbil a částečně ne. Příběh je jako okopírovaný z Pyaar Kiya To Darna Kya (kde cvrlikali Salman a Kajol), vizuálně příjemně zpracovaný a s notnou dávkou hloupostí i přehnaného humoru.

Sonu Sood se nemusí moc namáhat, aby hravě přehrál svou "sestru" Shruti, která byla tak schopná, jako každá druhá hezká tvářička dělající stejné role před dvaceti lety, i jejího nápadníka Girishe Kumara, který je kudrnatým mixem protivného a nudného. Byla radost vidět na plátně Poonam Dhillon, i když její postava chamtivé matky byla povrchní a na rozdíl od epických vzlykajících matek let devadesátých ani nedostala možnost lamentovat nad svou vlastní pokřivenou povahou.

Ramaiya Vastavaiya je staromódní příběh ve staromódním balení. Mile připomene filmy, které se dělaly kdysi, ale zároveň je důkazem, proč tento typ snímků nemá v moderním světě místo.

6/10

Jhoom Barabar Jhoom (2007)

Film absolutně bez příběhu. Během prvních 80 minut se nestane vůbec nic. NIC. Poslední půlhodinka mi přišla, oproti dobrému rozumu, poměrně zábavná, což ale může být jen výsledek onoho velkého NIC, co jí předchází. Zlatovláska Bobby Deol trumfuje nad Abhishekem (který působí jako laciná karikatura a vypadá tak strašně, že je prostě nemožné věřit, že by se do něj někdo opravdu zamiloval po pouhých dvou hodinách lhaní). Preity je OK, Lara Dutta vypadá úchvatně. Doufala jsem ve strhující taneční finále, nicméně choreografie byla slabá a ani jeden ze čtyř herců neumí tancovat. Amitabh Bachchan s úděsnou image se objevil každých pár minut, aby zanotoval hlavní melodii. Jen těžko by mě napadlo více nehodné cameo.... Ach, rodičovská láska...

Celkově nemohu říci, že by se mi film úplně nelíbil, zásluhou posledních 40 minut a písně Bol Na Halke Halke (v níž zvládli filmaři odvyprávět během 5 minut příběh zajímavější než zbytek filmu). Povrchní, neškodný film bez zápletky.

4/10

Niktorius napsal:

Cizí oběd / The Lunchbox (2013)

Ačkoli se o Cizím obědě rozhodně nedá mluvit jako o nějakém protipólu bollywoodských filmů, je faktem, že užívá zcela jiných uměleckých strategií, než klasické masala filmy. Ubíhá pomalu a klidně, je úsporný ve vyjadřovacích prostředcích a vyhýbá se okázalé emocionálnosti. Taktéž jeho humor je vlastně docela jemný a nenápadný (lidé v kině se smáli hlavně jednání Šaika v podaní Nawazuddina Siddiqiho). Osobně oceňuji civilní podání života v Bombaji (skrze denní rutiny - jízdy vlakem, přípravu jídla apd.), které neupadá do plakátové snahy o exotičnost.

8/10

Docela mne zaskočilo, když se Lunchbox objevil v programech českých kin. Doufám, že v budoucnu to nebude až taková výjimka.

Akaash Vani (2013)

Chlapec a děvče se mají rádi, ale z pocitu povinnosti se děvče vdá za někoho jiného. Neměla to dělat. Jednoduchý koncept podbarvuje snímek začínající jako mnoho romantických filmů z vysokoškolských kolejí, v němž ale přichází zlom, který strhává celou věc do značně temných hloubek deprese, rezignace na radost a vlastní osobnost, a dotýkající se i vynucované intimity v manželském loži. Akaash Vani není hluboce psychologické drama, radost se do něj vrací a člověk taky kroutí hlavou nad některými rozhodnutími postav, v každém případě jsem odcházela od obrazovky o pár slzami promáčených kapesníčků lehčí.

7/10

Tak The Lunchbox koupil Aerofilms na základě festivalových ohlasů a obávám se, že to skutečně byla spíš výjimka, i když není vyloučeno, že indické filmy bude v ČR stále více potkávat v televizi, nebo nad DVD / Blu-Ray.

Dostupná DVD by mi prozatím úplně stačila.... Nakupovat po internetu ze zahraničí je pro mě noční můra, aspoň do té doby, kdy jsem pořád student bez vlastního příjmu....

RamLeela - moje srdce je prešťastné :') Presne film, ktorý som potrebovala. Krásni predstavitelia, zaujímavý príbeh, krásna hudba & tanečky. A čo je najdôležitejšie, mám chuť pozrieť si znovu pustiť niečo indické - už som zabudla, aký to je pocit, byť nadšený a plný emócii po dopozeraní filmu.  PS: Obľúbený film od Bhansaliho. Deepika a Ranveer, bravó  

Tleskám!

Remini: Som rád, že sa ti páčilo Inak na csfd sa hodnotenie Ramleely celkom sľubne rozbieha, tak hádam mu to nepokazia klasickí bollywood hateri

V posledních měsících jsem od indických filmů utekl k čínským, ale něco jsem přeci jen viděl. Některé filmy ale ani nestojí za komentář (Chandni Chowk to China), tak se vyjádřím jen ke dvěma:

Dhoom 3 (2013)

Nemohu začít jinak, než zopakováním toho, co jsem uvedl již u Race 2: Estetika indického populárního filmu se v posledních několika letech rychle proměňuje a zatímco o 7 let starší druhý díl dhoomovské série mohl být v době premiéry označen za "typický moderní Bollywood", obdobně laděná trojka v kontextu současné produkce mumbajských studií působí jako zastaralý, hypertrofovaný camp.

Celý masala žánr je založen na tom, že nadřazuje divácké atrakce a emocionální působivost nad realističnost a plausibilitu, což rozhodně není nic, co bych automaticky odsuzoval. Dhoom 3 jde nicméně ve své naivitě, přitroublosti dějových zvratů a absenci základní logiky v jednání postav až na samou hranici snesitelnosti, přičemž několikrát šlápne až za ní. První polovina, ve které se - zcela v souladu s narativními strategiemi klasických masala filmů - vlastně jen představují postavy a děj se příliš neposouvá, je tak paradoxně mnohem příjemnější podívanou než polovina druhá, ve které se objevuje ... no, nebudu spoilerovat.

Film je samozřejmě oproti svým starším bratříčkům výrazně velkolepější a je na něm vidět štědrý rozpočet, akční honičky v chicagských ulicích jsou ovšem spíše fádní, neobratně sestříhané a hlavně nenápadité - v mnoha masala filmech přitom akční scény fascinují právě svou kreativitou, která přebíjí i případné řemeslné nedostatky ve způsobu, jakým jsou natočeny.

Dhoom 3 je tak bohužel filmem, jenž zintenzivňuje typické problémy masala filmů a potlačuje jejich typické přednosti. Oproti neprávem odsuzovanému Acharyaově debutu Tashan, jenž svým vyprávěním i stylem reflektoval amerikanizaci indické kultury, navíc působí dojmem zásadně nedomyšleného díla, jenž pouze nudně vyplňuje opotřebovanou šablonu a vydává se cestou nej(s)prostšího populismu.

6/10


Ghanchakkar (2013)

Na Ghanchakkaru se podepsalo, že je Gupta podstatně lepším režisérem nežli scenáristou. Jde-li o práci s prostředky filmového stylu, není mu moc co vytýkat - projevuje inscenační nápaditost i cit pro timing a práci s kamerou. Scény vyloupení banky a závěrečného zúčtování ve vlaku (které mne na rozdíl od Gaji Gamini velice potěšilo) jsou toho zjevným dokladem. Ukočírovat vyprávění se mu ovšem příliš nepovedlo a celý narativ budí dojem zoufalého hledání způsobu, jak rozvést (zajímavou) výchozí situaci. Rozpaky budí i fakt, že dvě hlavní dějové linie (vztahové problémy mezi Sanjayem a Neetu + hledání lupu) zůstanou až do konce vzájemně neprotnuté a nikam se neposunou ani postavy a jejich vzájemné vztahy. Pokud bychom ovšem chtěli film za každou cenu obhájit, můžeme se pokusit argumentovat, že vypravěčské tápání záměrně reflektuje mentální stav hlavního hrdiny, jímž je zmatený a apatický kasař, který trpí výpadky paměti a nemůže si vzpomenout kam ukryl lup ze své poslední akce.

7/10