Čo sme si pozreli..

Kdes vzal toho Kaadhalana? Já viděl na netu jen samé 1CD ripy a to už je (při stopáži 3 hodiny) pod tolerovatelnou mírou technické (ne)kvality...

Amar Bondhu Rashed (2011)

Je to sice bangladéšský film, ale Bangladéš patří do indického kulturního okruhu, tak to snad není off-topic.

Film tematizuje bangladéšskou válku za nezávislost (která je v zemi extrémně citlivým tématem), a to z pohledu tří nedospělých kamarádů, kteří se chtějí přidat k partyzánům.

Ač film na pohled nevypadá vůbec zle, přece jen z něj občas vykukuje amatéřina - herci nezvládají zahrát žádnou silnější emoci, zlí západopákistánští vojáci působí jako banda šašků (a navíc drží pušky jako prase kost) a jakmile dojde k nějaké dynamičtější scéně, režisér najednou neví, kam postavit kameru, kdy tam hodit střih atd...Kamerové kompozice jsou ale většinou docela pěkné, tradiční hudba je atmosferická.

Ač tedy film není žádným donebevolajícím průserem, není asi jediný důvod, proč bych ho někomu měl doporučovat.

4/10

Dookudu (2011)

V první třetině jsem byl nadšenej. Naprostá esence všeho, co máme rádi na indické filmu se hrnula v kulometném tempu - přestřelka, romantika, humor, bitka, zase humor, skvělý videoklip atd, navíc se na to velmi dobře dívalo a režisér si udržel styl, který je sice dravý a moderní, ale v ničem nepřipomíná standartní hollywoodskou produkci (ani tu bollywoodskou ne).

Nicméně říkal jsem si, jestli tahle záplava vjemů může filmu vydržet po celé tři hodiny. A bohužel nevydržela. Z příběhu je brzy jeden velký chaos a vyjeví se, že romantická linie je tam v podstatě jen do počtu, přičemž vztah hrdiny a hrdinky je daleko za tím, co jsem schopen považovat za romantiku. Hlavně však většinu filmu začne vyplňovat klasicky pitvořivý humor s kníkáním, fackami a podobnými infantilnostmi, který snesu jen v omezeném množství.

Naopak bych uvítal více akčních scén, protože ty tvůrcům evidentně šly a nekopírovaly schémata, která vidíme v každém druhém filmu.

6/10

Niktorius napsal:

Kdes vzal toho Kaadhalana? Já viděl na netu jen samé 1CD ripy a to už je (při stopáži 3 hodiny) pod tolerovatelnou mírou technické (ne)kvality...

pozrel som si túto verziu: Kadhalan.1994.Tamil.DvDRip.XviD.AC3.Subs.MeN
Ako nebola to žiadna sláva, ale stačilo mi to. Okrem toho môj starý comp veľmi kvalitné ripy nerozbehá, takže sa musím uskromňovať .

Gali Gali Chor Hai (2012)

Otázka je: Proč nadaní a přitažliví herci jako Akshaye Khanna a Shriya Saran dělají filmy jako tenhle, když by měli být mezi nejvyšší bollywoodskou smetánkou? Gali Gali Chor Hai se snaží ukázat potíže obyčejného člověka se systémem prolezlým skrz naskrz korupcí, ovšem divák je brzy stejně unaven neustále se opakujícími situacemi jako hlavní hrdina.

Paan Singh Tomar (2012)

Silný příběh pojatý skromně, ale o to víc je působivý. Paan Singh Tomar byl skutečnou postavou, sportovcem, kterého osud a lidé donutili sebrat zbraň a stát se banditou - "rebelem", a je dnes vzpomínán více pro své zločiny než pro zlaté medaile, které Indii vydobyl. Irrfan Khan je v roli dokonalý, s postavou vyloženě splývá. Paan Singh Tomar je podnětem k zamyšlení, poctou i dobrým filmem.

Chaar Din Ki Chandni (2012)

Překvapivě nehrozný film, který nikoho moc nezajímal, ale nakonec byl dostatečně příjemný. Největší slabinou je hlavní hrdina (inu, Tushhar je synem Jeetendry, kterého považuji za neherce i přes jeho legendární statut), a největší silou je sympatická, živelná a energická hlavní hrdinka.

Housefull 2 (2012)

Dům je opravdu plný od sklepa po střechu. Od prvního filmu se tento nijak zvlášť neliší, pracuje se stejným konceptem proházení partnerů a lhaní za každou cenu, jen Akshay už není neviňátko, ale prohnaná liška. Bylo vyložené prima vidět Rishiho a randhira Kapoora jako rozhádané bratry, ale nejvíc mne pobavil Chunky Pandey jako Aakhri Pasta. Všichni muži jsou skvělí, všechny ženy celkem k ničemu. Asi to nejzábavnější z celé první poloviny roku 2012.

Rowdy Rathore (2012)

Akshay si prostě taky musel udělat svůj vlastní Dabangg, že? Není moc co rozebírat. Rowdy Rathore je zábavný film, o kterém přestane přemýšlet jakmile skončí. Sonakshi vypadá krásně, ale je jen módním doplňkem. A Dabangg zůstává nedotčený.

Vicky Donor. Dala som tomu hodinu, ale nijako to nenaberalo na grádoch a na komédiu to nebolo dosť vtipné. Tak som to pretočila do konca a ... uh, vážne? Záver ako z telenovely. Verím ale, že veľa humoru sa stratilo v preklade

Já se u toho dostatečně zabavil obdivováním křivek Yami Gautam

Department (2012)

Ram Gopal Varma je praveděpodobně úchyl, protože tohle mi přišlo jako poměrně úchylný film. Hodně drsné, ne zrovna logické a navzdory všem vytřeleným mozkům a záběrům ženských zadků (i předků) dost nudné. Nejhorší film letošního roku - alespoň zatím.

Agneepath (2012)

Pro mne velmi příjemné překvapení, neboť jsem tomu filmu vůbec nevěřil a vlastně jsem se na něj původně ani nechtěl podívat (nakonec jsem si ale řekl, že když měl takový úspěch, měch bych ho vidět především ze studijních důvodů).

Agneepath svým temným a špinavým laděním a zájmem o indické podsvětí připomíná bollywoodské masaly 90. let (přičemž přebírá i jejich stereotypy - např. ty o muslimských gangsterech v kufíjích) - od nichž jej ale odlišuje především velkolepost a ve většině stopáže i technická preciznost. Hlavní zásluhu na působivosti filmu mají výtvarníci a kameraman, ale pochvala patří i skladateli osudové hudby a samozřejmě hercům - Hrithik Roshan je ten nejpřesvědčivější citlivý drsňák v dějinách indického filmu a Sanjay Dutt si tady zase stříhá jednoho z nejodpornějších zloduchů ever - úplně mi bylo líto, že mu podstatnou část děje krade o něco méně slizký zloduch v podání Rishiho Kapoora.

Ač je ve filmu minimum explicitního násilí, skutečně se mu daří udržovat si nepříjemně drsný
a skličující tón, na nějž lákala propagace.

Bollywoodské filmy odjakživa stály hlavně na tom, že nabízely divákům velkolepou podívanou, která na rozdíl od Hollywoodu nestojí ani tak na nákladnosti výpravy či speciálních efektech, jako spíš na schopnosti vyzařovat "zesílené emoce" v co možná nejširší škále. A to se Agneepath daří více než dobře.

8/10

Žeby som si Agneepath konečne pustila?? Aj by som mohla, keďže som po Teri Meri Kahaani znovu silno naladená na Priyanku (viem, že jej rola v Agneepath je menšia než malá, ale nebudem prieberčivá)

Včera som si pozrela Teri Meri Kahaani. Úprimne povedané som očakávala, že po 20 minútach stratím záujem a pretočím si to len na hudobné videá. Nakoniec mu stačilo len pár minút, aby som mu venovala plnú pozornosť a užila si ho, ako sa patrí. Dej nepojednáva o reinkarnácii, ako by sa z traileru mohlo zdať. Príbehy nie sú nijako extra originálne (úprimne povedané, neviem si predstaviť originálny romantický film ). Netlačil ale na pílu, bol celkom chytrý, mal zaujímavé charaktery a príjemnú atmosféru. Pripomínalo mi to divadelnú hru. Strašne sa mi páčilo, že prvý príbeh, odohrávajúci sa v 60-tych rokoch, mal filmársky nádych filmov z ešte skoršej doby - titulky na čiernej, orámovanej obrazovke, zrýchlené zábery hercov, hudba. Proste som mala pocit, že to nebolo odfáknuté. Potom samozrejme ten moderný kúsok, plný fejsbúku , textovania, verejného prepierania špinavej bielizne (uff, to tak strašne nemám rada a bolo to natočené fakt ukážkovo ). Posledný príbeh sa zameriava na roky pred rozdelením Indie a pojednáva o sukničkárovi, ktorému láska ukáže, že môže byť lepším človekom.

Shahid a Priyanka sú pre mňa veľmo príjemný párik, ako po estetickej, tak aj po hereckej stránke. Zahrali jednotlivé postavy na jedničku. Shahid bol šarmantný snílek, typický študent, a nakoniec slizký sukničkár Priyanka mu sekundovala ako nenamyslená herečka (obávala som sa, že z nej spravia fiflenu), ukecaná vysokoškoláčka, a žena so správnymi zásadami.

Vôbec si netreba lámať hlavu nad tým, že postavy skrz časy nič nespája - sú to tri jednotlivé príbehy a napriek obmedzenému času, som sa stihla namotať na všetky tri. Trošku Deux Ex Machina tu a tam, kapička drámy, ale čo by bola dobrá divadelná hra romanca bez sĺz a tanca? Mnohým sa film nepáčil, ale ja som mala po dopozeraní taký prihlúply úsmev na tvári a spokonosť v duši, že som ho hodnotila ako najpríjemneší Kohliho film

tak Agneepath připomíná 90. léta, protože je to koneckonců remake filmu z roku 1990 (tuším). Viděla jsem oba, a starší mne nenadchl, zato ten nový ano. Někteří tvrdí, že se na něj ale nedá dívat podruhé, o čemž se musím teprve přesvědčit. Apolu s Kahaani je to pro mne zatím nějlepší letošní film.

Ekk Deewana Tha (2012)

Prateik Babbar zdědil po rodičích úžasné herecké geny... ale nějak se zapomněly vyvinout. Prateik je průměrný herec a podprůměrný tanečník, a navíc trochu slizounek. Podobně jako Tusshar Kapoor se nehodí na velké plátno... a vlastně vůbec žádné. A jelikož jeho partnerkou byla nahnědo nabarvená Amy Jackson, neúspěšně předstírající, že je rozená Indka, tento hloupý a naivní film nemá co zachránit. Oba navíc vůbec nevypadali, že by byli zamilovaní, jejich vztah připomínal románky třináctiletých puberťaček. Neustálé "já jsem si to rozhe wants to be a filmmaker. Smells like trouble nah? Duh. It didn´t even seem they love each other, instead their relationship reminded me myslela" a "já jsem si to zase rozmyslela" mne dohánělo k šílenství. Dva špatní herci ve špatném filmu s příšernými dialogy.

A přitom Vinnaithaandi Varuvaayaa byl naprosto úžasný... tam ovšem nehrála Amy, ale moje milovaná Trisha.

Kshatriya (1993)

Opravdu hvězdně obsazený film - Dhamendra, Vinod Khanna, Rakhee Gulzar, Sanjay Dutt, Sunny Deol, Meenakshi Sheshadri, Raveena Tandon, Divya Bharti, Prem Chopra..... Jaj!

Skoro se mi chce použít slovo "epický" :D Příběh dvou po staletí znepřátelených rodin, kde se nenávist vyloženě dědí, je plný soubojů s masivními meči, obětovaných telat a výkřiků o cti. Zezačátku se člověk může trochu ztratit v postavách, protože jsem mu představeny všechny najednou, ale pak se rychle zorientuje. Není možné označit hlavního hrdinu ani hrdinku, protože téměř všechny postavy mají podobnou důležitost i prostor, ale řekla bych, že nejlepší výkon mezi muži předvedl Vinod Khanna a mezi ženami Meenakshi Sheshadri.

Po mnoha křivdách a krveprolévání se zdá, že dávné nepřátelství konečně zemře, když se daleko od domova, v Anglii, dva princové Vinay (Sunny) a Vikram (Sanjay) spřátelé, a Vinay se navíc zamiluje to Vikramovy sestřenice (Raveena) a chtějí se vzít. Ovšem pak se všichni vrací do Indie a přátelská pouta se mění. Najednou i oni stojí proti sobě s obnaženými meči a přísahají jeden druhému smrt.

Film jsem si vyloženě užila, ačkoliv občas člověk může ztratit pojem, co přesně že se právě stalo, nebo kde se právě nacházíme. Hudba byla zapomenutelná, a píseň "Haló, yeh mera telephóoooon number" vyloženě na vraždu. Ale kašlu na to. Skvělý.

Gaurí napsal:

A přitom Vinnaithaandi Varuvaayaa byl naprosto úžasný... tam ovšem nehrála Amy, ale moje milovaná Trisha.

Inu, to jsem neviděla, takže nemůžu porovnávat. Ale horší to bude asi jen sotva

Gaja Gamini napsal:

Gaurí napsal:

A přitom Vinnaithaandi Varuvaayaa byl naprosto úžasný... tam ovšem nehrála Amy, ale moje milovaná Trisha.

Inu, to jsem neviděla, takže nemůžu porovnávat. Ale horší to bude asi jen sotva

Keďže sa ti nepáčila Jessiena nerozhodnosť, asi by sa ti nepáčila ani v origináli. Mne to prišlo také... realistické. V každom prípade záleží aj na tom, ako to bolo zahrané. Amy si môže nechať snívať o dni, kedy bude na Trishinej úrovni

citace :

A jelikož jeho partnerkou byla nahnědo nabarvená Amy Jackson, neúspěšně předstírající, že je rozená Indka

OMG, tohle rozvrátí všechny postuláty post-koloniálních studií Když se s bílými herci kdysi točily takové ty dobrodružné filmy z Východů, tak se to dalo brát jako výraz určitého orientalistického pohledu - že Orientálce může nejlépe zahrát zase jen běloch. Navíc tak ty postavy byly podány dost nevěrohodně (zvlášť třeba v takovém Tygrovi z Ešnapuru, kde "Indové" mluví zásadně německy; na druhou stranu tam byly výživné taneční scény, viz video ) Ale když si do filmu natřenou bělošku obsadí sami Indové?

Pri Ekk Deewana Tha mi stačilo kuknúť hlavné obsadenie, a vedel som, že to nestojí ani za to, aby som videl úvodné titulky... Proste originál VV nič neprekoná. A práve to, že na Indiu to bolo až príliš realistické, tak to bolo skvelé.

[quote="Niktorius"]

citace :

(zvlášť třeba v takovém Tygrovi z Ešnapuru, kde "Indové" mluví zásadně německy; na druhou stranu tam byly výživné taneční scény, viz video )

Tak mají mluvit, když je to Lang-von Harbou tradice? Já osobně tyhle filmy zbožňuju, ty padesátkové jsou hodně zábavné a mám dobové materiály k původním verzím z 30. let, ale nejvíc bych se chtěla dopracovat k těm z 20., hezky mi to zapadá do té kolekce s Unavenou smrtí a spol.

Teri Meri Kahaani (2012)

Tři příběhy (nudný/příšerný/ucházející) které nemají společního nic význačného. Dva krásní herci podávající unuděný výkon. Jako kdyby Kunal Kohli neměl co dělat a neuměl se rozhodnout, který ze tří filmů by byl nejlepší.... tak natočil velmi úsporně všechny a naplácal je do jednoho. Tvrdý průmer neposkytující žádný hluboký zážitek.

Ferrari Ki Sawaari (2012)

Milý příběh muže, který udělá vše pro to, aby splnil sen svému synkovi - i když je to nad jeho finanční možnosti. Ve filmu figuruje kriket, Ferrari Sachina Tendulkara a itemovka v podání Vidyi Balan (nic moc teda....) Film má velké srdce a nevelký mozek, ovšem Sharman Joshi a Boman Irani oba jsou výborní a člověk jim věří každé slovo. Situace jsou filmové, ale vztahy se zdají být zcela sktečné.